Svíčková z Fátimy
Dlouho se o Portugalsku tradovalo, že je to země tří F: Fotbalu, Fada a Fátimy. O prvních dvou zmíněných F jsem se již rozepisoval zde: fotbal a fado. Na to třetí jmenované F přišla řada až dnes. A publikování tohoto příspěvku jsem načasoval schválně na 13. května. Psalo se totiž právě datum 13. 5. 1917, když se v neveliké vesničce asi hodinu cesty severně od Lisabonu, poprvé zjevila třem malým pasáčkům Panna Marie.... (více o zázraku naleznete třeba zde)
O téměř sto let později, ano přesně za rok se bude slavit 100 let od prvního zjevení Panny Marie, jsem se konečně odhodlal do Fátimy zavítat i já. Nepatřím zrovna k nejpobožnějším lidem, a tak jsem šalamounsky načasoval svojí první návštěvu až na den po tomto datu tj. na 14. května.
Bylo by totiž nerozumné se vrhnout jako prachsprostý turista a amatérský reportér mezi ty nekonečné davy poctivě věřících. I když je nutno podotknout, že se z místa určeného původně pro pokání, spiritualitu a rozjímání, stalo spíše takové turistické středisko plné hotelů, restaurací a stánků. Stánky to jsou ale ne tak ledajaké, a pro neznalého turistu mohou ukrývat nejedno překvapení...a tak jsem využil toho, že den po té velké slávě bylo všude téměř liduprázdno, a já se mohl v klidu věnovat tomu poněkud zvláštnímu stánkovému sortimentu.
Bylo by totiž nerozumné se vrhnout jako prachsprostý turista a amatérský reportér mezi ty nekonečné davy poctivě věřících. I když je nutno podotknout, že se z místa určeného původně pro pokání, spiritualitu a rozjímání, stalo spíše takové turistické středisko plné hotelů, restaurací a stánků. Stánky to jsou ale ne tak ledajaké, a pro neznalého turistu mohou ukrývat nejedno překvapení...a tak jsem využil toho, že den po té velké slávě bylo všude téměř liduprázdno, a já se mohl v klidu věnovat tomu poněkud zvláštnímu stánkovému sortimentu.
Kromě všudypřítomných vypodobení Panny Marie v nejrůznějších barevných a velikostních provedeních, mě zaujaly zejména ty roztodivné voskové figurky a svíčky. Tu vosková noha, támhle srdce, vedle zase hromádka ledvin, žaludků, ňader, o kus dál bedýnka voskových střev, nosů, slinivek, a kousek vedle i figurky celých dětí...
Skoro by se chtělo napsat, že je to až taková hororová podívaná, a co teprve když se přesunete k hlavnímu fátimskému shromaždišti. Zde stojí jeden velký a prostorný gril s věčným ohněm...a v tom ohni se postupně všechny tyto rozmanité voskové fetiše, voskové lidské údy a orgány pomalu rozpouštějí...rozpouštějí se v ohni aby zažehnaly všelijaké lidské bolesti, nemoci a trápení, které svým voskově-realistickým vypodobením zastupují...
A jak na tomto poněkud zvláštně pietním místě, s tak typicky českým smyslem pro humor, poznamenala jedna moje spolucestující: "je to tady taková velká portugalská svíčková". Svíčková, do které jsem však i já přihodil svou voskovou ingredienci, sice jenom v podobě obyčejné svíčky, ale s upřímným přáním všeho dobrého mé rodině, mým přátelům, mým blízkým.
A pak jsem je konečně spatřil! Ty dva poctivé věřící, kteří na rozdíl od zvědavých turistů, se vší pokorou a úctou, překonávali po kolenou a v tichosti ten několik set metrů dlouhý pás studené dlažby mezi starým a novým kostelem...v tichosti, s pokorou, po kolenou....
Žádné komentáře:
Okomentovat