pátek 24. února 2017

Za rybáři do Carrasqueiry

Za rybáři do Carrasqueiry


Téměř na dohled od středoportugalského Setúbalu, na dohled přes široké ústí řeky Sado, leží na spojnici mezi městečky Comporta a Alcácer do Sal (silnice ER 253), jedno velmi pozoruhodné místo. Nenápadná rybářská vesnička Carrasqueira (Karaškějra) ukrývá na svém říčním okraji velmi neotřelou scenérii, za kterou se rozhodně vyplatí popojet.

Soustava dřevěných rybářských domečků na kůlech, které jsou propojeny soustavou poněkud chatrně působících dřevěných mol (Cais Palafítico da Carrasqueira), navozuje dojem jako byste se ocitli v úplně jiné části planety, v jiné době, anebo dokonce snad v nějaké počítačové hře. 


Letecký pohled na soustavu cais palafítico sahající daleko od břehů řeky (zdroj: google.maps)

Vystřídalo se už tisíce přílivů a odlivů od doby, kdy zde před desítkami let vybudovali místní rybáři tento dřevěný říční labyrint. Labyrint, který jim umožňuje přístup k rybářským lodím i za nízkého stavu vody v mělkém ústí řeky Sado, kterou silně ovlivňují pravidelné přílivy a odlivy nedalekého oceánu.

Právě toto kolísání vodní hladiny dramaticky proměňuje tuto ojedinělou scenérii. Za odlivu se loďky přivázané k molům usadí na bahnité dno a nepřítomnost vody dává nahlédnout na stínohru kůlů podpírající dřevěná mola. Vše to působí trochu posmutněle a opuštěně, jen občasné krákání racků a skřípot prken pod ojedinělými návštěvníky narušuje jinak téměř absolutní a místy až hororově působící klid.





S přílivem však získává celé místo úplně jiný, až silně romantický náboj. Ticho střídá šumění lehce se vlnící hladiny, ve které se zrcadlí celé toto chatrné dřevěné městečko. Zůstalo zde ještě i několik rybářů, i když spíš než je, zde v tuto dobu najdete turisty mířící za pořízením někdy až nesnesitelně krásných a nesnesitelně kýčovitých fotografií. Pokud sem dorazíte v době přílivu a zároveň se západem slunce, pochopíte proč.
(Foto: Paulo Ferreria, www.aosabordovento.com)
(Foto: Paulo Ferreria, www.aosabordovento.com)
(Foto: Paulo Ferreria, www.aosabordovento.com)
Nesnesitelně krásná je i píseň Oxalá (Ošalá) od proslulé portugalské kapely Madredeus (Madredeuš), která k ní právě zde natočila svůj videoklip. Oxalá, slovo pocházející z arabského "a kéž si to Bůh přeje", znamená v dnešní portugalštině: kéž by, doufejme. Tak tedy, kéž i vás sem někdy zavedou vaše cestovatelské plány, kéž i já se sem zase někdy podívám. A doufejme, že zde ještě i za pár let ještě nějaký ze zdejších rybářů bude uvazovat svou loďku. 

Oxalá!