Algarve nebo Allgarve?

Algarve nebo Allgarve?

Hned první dvě písmena z názvu nejjižnější části kontinentálního Portugalska prozrazují, že to byli Arabové, kteří zde dlouhá léta vládli a kteří tuto část Portugalska i pojmenovali. Jméno ALGARVE je totiž odvozeno z arabského "Gharb Al-Andalus", tj. "západně od Andalusie", resp. z "Al-Gharb", tj. z arabského slova pro "západ".

Své výjimečné postavení v rámci celého Portugalska si uchovávalo a uchovává Algrave i celá staletí po osvobození od arabské nadvlády. Titulatura portugalských panovníků zněla "Rei de Portugal e dos Algarves", tj. "král Portugalska a Algarve". A své výjimečné postavení v rámci Portugalska si uchovává Algarve i dnes. Není tomu však z historických důvodů, ale spíše z důvodů turistických. Algarve je totiž turisticky nejnavštěvovanější částí země, a to zejména britskými turisty, a tak si vysloužilo od ostatních Portugalců posměšnou poangličtěnou přezdívku "Allgarve" (ólgarve). 

Skalní oko na pláži Praia de Benagil nedaleko městečka Lagoa a Portimao

Obsypané pláže v Portimao

Bylo by však velkým hříchem vynechat tuto část portugalské mozaiky a zavrhnout jí jen kvůli tomuto faktu. To, že je Algarve mezi turisty nejvyhledávanější částí země, má své důvody a opodstatnění. V první řadě je to klidnější a teplejší moře, než jaké nabízí zbytek atlantického pobřeží. I z tohoto důvodu vyrostly v některých částech pobřežní části Algarve hotelové komplexy, a tak se například města jako Portimão, či Albufeira, dostaly do katalogů turistických kanceláří celé Evropy. 

Stará zástavba v Portimao na útesu nad pobřežím

Typické jsou pro Algarve také bílé fasády a vysoké bílé komíny

Pokud se budete chtít vyhnout těmto turisticky až přeexponovaným místům, tak i v Algarve můžete objevit několik "neprovařených" míst. K tomu je potřeba se vydat na úplný západ, na úplný východ a nebo do vnitrozemí tohoto regionu. 

Na úplném západě jsou to především úchvatné pobřežní skalní útvary a plážičky západně od města Lagos, anebo větrný a na strmém útesu postavený maják na mysu Cabo de São Vicente (více jsem o něm psal již zde). Nad tímto nejjihozápadnějším koutem Portugalska se pak ještě na území Algarve nachází snad nejkrásnější část portugalského pobřeží, tzv. Costa Vicentina, které si dozajista zaslouží samostatný příspěvek.

Skalní útvary a skryté plážičky západně od centra města Lagos

Na východním pobřeží Algarve, mezi hlavním městem regionu Faro a městečkem Tavira, je pak možné navštívit krásnou a poklidnou přírodní rezervaci Parque Natural da Ria Formosa, která se rozkládá na několika písečných pobřežních ostrovech a která poskytuje neotřelé přírodní scenérie a poklidné a tiché pláže. 

Praia da Ilha de Faro - plážička na ostrově u hlavního města Algarve- Fara

Zátoky u ostrovů přírodního parku Ria Formosa

Písečné ostrovy rezervace Ria Formosa

Ve vnitrozemí pak rozhodně stojí za návštěvu původní hlavní město regionu Silves. To zaujme především díky zachovalému historickému centru a zrekonstruovanému a zpřístupněnému červenému hradu Castelo do Silves. V jeho červených kamenných zdech lze dodnes spatřit pozůstatky maurské pevnostní architektury, která se řadí mezi nejvýznamnější architektonické připomínky arabské nadvlády na území Portugalska.

Pohled na centrum Silves

Masivní červené zdi hradu v Silves

Prvky maurské architektury jsou na hradu v Silves dodnes patrné

Ať už vyrazíte do Algarve jako turista hodlající si užít veškerého komfortu, anebo jako individuální a méně náročný návštěvník, jistě si najdete to své. I zde platí "celostátní" portugalská pohostinnost a vstřícnost. I zde si můžete pochutnat na vynikající portugalské gastronomii. I zde si můžete vychutnat dobrá portugalská vína. I já se sem rád a často vracím. 

Pátrání po konci Evropy

Pátrání po konci Evropy

Když se v roce 1465 vydalo poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad vedené Lvem z Rožmitálu na cestu z Čech až na konec světa, tak dorazilo až na místo nesoucí příznačný název Cabo de Finisterre ("mys kde končí země"). Skalnatý výběžek zasahuje zde, ve španělské Galícii, až hluboko do divokých vod Atlantiku. Při současných znalostech geografie však víme, že ten skutečný konec světa, ten konec naší kontinentální Evropy se nachází někde jinde, více na jihu, v dnešním Portugalsku.

Mys Finisterre (zdroj: www.hotelroomsearch.net)

Když jsem se téměř o půl tisíciletí později vypravil z Čech až na konec světa já, tak jsem již neomylně směřoval ne k Mysu Finisterre, ale na západ od Lisabonu k mysu Cabo da Roca. Souřadnice tohoto místa jsou vytesané na zdejší mohyle (38°47' s.š, 9°30' z.d.) a neomylně tak potvrzují, že jsem se opravdu dostal na to nejzápadnější místo kontinentální Evropy. Je ale toto místo oním symbolickým koncem našeho kontinentu? 

Zde bych si dovolil nesouhlasit. Ano, Cabo da Roca je sice nejzápadnějším místem Evropy a hrnou se k němu tudíž davy turistů, ale já jsem svůj konec Evropy našel ještě o kus dál, ještě o kus jižněji. 

A ne, nenechal jsem se ovlivnit ani okolností, že v době mé návštěvy na Cabo da Roca byla mlha "co by se dala krájet" a že jsem z toho výhledu do útrob Atlantiku moc neměl. Ano, byl jsem tehdy hodně naštvaný, však taky kdo by tu očekával takové počasí, když všude kolem dokola bylo jasno a nebe bez obláčku. 

Maják na Cabo da Roca, onoho času zahalen do mlhy

Strmé útesy na Cabo da Roca

Ale ani tato nepřízeň počasí nebyla tím určujícím prvkem při pátrání po tom "mém konci Evropy". Však i mé rozhořčení se velmi brzo rozplynulo, stejně tak, jak samotná mlha v nedalekém přímořském městečku Azenhas do Mar. Za tu opulentní hostinu, které se mi zde dostalo v restauraci Adegas das Azenhas, široko daleko vyhlášené svojí skvělou kuchyní, bych mysu Cabo da Roca odpustil snad i krupobití a blesky. Ale ani zde, v městečku vystaveném na strmém útesu s přímořským bazénem pravidelně zaplňovaným vodami přílivu a onou skvělou restaurací, ani zde jsem nenašel ten svůj kýžený konec Evropy.

Ten jsem totiž objevil až na úplně nejjižnějším kousku Portugalska, tam úplně dole, dalo by se říci v růžku Evropy, tam kde se atlantické pobřeží prudce láme a stáčí směrem do Středomoří. Cabo de São Vicente (Mys Svatého Vincenta) se sice nachází snad v nejturističtější provincii Portugalska, v Algarve, ale naštěstí dostatečně daleko od turistických středisek a hotelů. Pod trvalým dohledem červeného majáku zde vládne klid, který v pravidelných intervalech přerušuje jen zvuk vlnobití. Ano, zde se nachází můj konec Evropy, zde pro mě končí země, a dál, dál už není nic.