Lisabonská Ginjinha
Ne, nejsou to prosklené dveře příletové haly letiště Portela, nejsou to ani brány odbavovacích hal lisabonských vlakových nádraží Rossio, Santa Apolonia či Oriente, a nejsou to ani cvakající turnikety přístavního terminálu v Cais do Sodré, ne, já vždy do Lisabonu vstupuji obyčejnými dvoukřídlými dveřmi nad nimiž se leskne nápis "A Ginjinha".
Pokaždé, když se vracím do Lisabonu, tak spěchám právě sem, do uličky Largo de São Domingos, na doušek višňového likéru. Ten likér nese stejné jméno, jak hlásá nápis nad dveřmi: GINJINHA (žinžiňa). Likér i samotná nálevnička jsou opravdovými lisabonskými legendami. Místem, kam se chodí pouze na stojáka, protože miniaturní plocha ani víc nedovolí, a tak se zde již více jak 170 let postává, povídá a popíjí...
Pokaždé, když se vracím do Lisabonu, tak spěchám právě sem, do uličky Largo de São Domingos, na doušek višňového likéru. Ten likér nese stejné jméno, jak hlásá nápis nad dveřmi: GINJINHA (žinžiňa). Likér i samotná nálevnička jsou opravdovými lisabonskými legendami. Místem, kam se chodí pouze na stojáka, protože miniaturní plocha ani víc nedovolí, a tak se zde již více jak 170 let postává, povídá a popíjí...
Pohled do útrob nálevny (zdroj: http://150anos.dn.pt/) |
Čističi bot před "výčepem", 80. léta 20. století (zdroj: http://150anos.dn.pt/) |
A pokud ani teď nejste přesvědčeni, že právě zde servírují tu nejlepší ginjinhu, tak si stačí přečíst ceduli, která visí na zdi napravo od vchodu:
"é mais fácil com uma mão
dez estrelas agarrar
fazer o sol esfiar
reduzir o mundo a grude
mas ginja com tal virtude
é dificil de encontrar"
hodně amatérsky přeloženo asi jako:
"je snazší jednou rukou
deset hvězd lapit,
slunce zchladit,
zmenšit svět,
ale ginju takových kvalit
je těžké objevit"
Žádné komentáře:
Okomentovat