neděle 25. září 2016

Portugalský Ovar

Portugalský Ovar


Nenechte se zmýlit nadpisem! Dnes se nebudu zmiňovat ani o žádné portugalské variantě nám dobře známé vepřové pochutiny, ani jsem v nadpisu neudělal gramatickou chybu. Zhruba na půl cesty mezi Portem a Aveirem, zhruba uprostřed pobřežní železniční trati spojující tyto dvě severoportugalská města, totiž leží pro Čecha jménem poněkud kuriózní městečko nesoucí jméno Ovar. A že to není jen tak ledajaké městečko, a to nejen kvůli svému názvu, snad pochopíte po přečtení tohoto příspěvku.


Už hned na samotné železniční stanici si nelze nevšimnout krásných výjevů na modrobílých dlaždičkách, které pokrývají zdi na prvním nástupišti. A symbolicky tak tyto tradiční portugalské azulejos naznačují, jaká překvapení v městečku a v jeho okolí na vás mohou čekat. 

V samotném centru města se lze projít po promenádě vydlážděné modrobílými azulejos. I centrálně položený městský kostel Igreja Matriz de São Cristóvão je celý oděn do modrobílých dlaždiček.


Kostel Igreja Matriz de São Cristóvão v Ovaru
Za nejkrásnějšími fasádami z azulejos je však potřeba kousek popojet. V obci Cortegaça, v pěkné zahradě, leží krásně dlaždičkami dekorovaný farní kostel Igreja Matriz de Santa Marinha.
Igreja Matriz de Santa Marinha v Cortegaçe
A úplně nejpestřeji zdobeným kostelem, pestrobarevně odlaždičkovaným z vnějšku i zevnitř, je farní kostel Igreja Paroquial de Válega. Kostel přiléhající k místnímu hřbitovu se nachází ve stejnojmenné obci Válega, a ta leží jen o jednu železniční zastávku jižněji od Ovaru. 

Kostel Igreja Paroquial de Válega
Bohatě zdobené interiéry kostela Igreja Paroquial de Válega
Všechny tři kostely stojí rozhodně za návštěvu, ale i když slovo Ovar nemá v portugalštině stejný význam, tak jako v češtině, tak i po gastronomické stránce má toto městečko co nabídnout. I samotná Evropská unie se rozhodla o ochraně zeměpisným označením původu pro sladký Pão de Ló de Ovar. Tento nadýchaný piškotový dort, který je tradičně servírován v převázané papírové krabičce, má na povrchu tenkou hnědou kůrku a jeho základ tvoří pouze vejce, cukr a mouka.


Jeden ze svých nejsilnějších gastronomických zážitků jsem však nezažil v nějaké cukrárně, ale v pobřežní části Ovaru, v části Furadouro. Když mě můj kamarád a kolega z portské university Paolo pozval do svého rodného Ovaru k rodičům na oběd, tak mě nejprve dovezl sem. Nejprve jsem nechápal, proč míříme rovnou na pláž, ale nebylo to kvůli koupání, ale abychom stihli rybáře vytahující na pobřeží své rybami přetékající sítě. Přímo z nich jsem si pak měl vybrat rybu, kterou budu mít za pár okamžiků připravenou na talíři. Vůbec si už nevzpomínám, jakou rybu jsem si tenkrát vybral, ale co si pamatuji velmi živě je, že byla výtečná, že to určitě nebyla ani sardinka ani kapr, a že jsem jí rozhodně nedostal naservírovanou s chlebem, křenem a hořčicí.

Nejčerstvější ryby se pořizují přímo na pláži
Barevné rybářské čluny ještě stále zdobí mnohé portugalské pláže
Kristus nesmí v Portugalsku chybět ani v žádném rybářském člunu

Žádné komentáře:

Okomentovat